www.galaxyteamhranice.cz

Dušanovo skialpování v Alpách a zimní triatlon (1. část)

// Duben 1st, 2010 // Reportáže // Dušan Pargač // 819

Zima je dlouhá a tak není divu, že každý z nás spřádá plány na novou sezónu. Stejné to bylo i u mně. V lednu a prosinci jsem při svém brouzdání na internetu objevil stránky Dolomiten Alpin Triathlonu – závodu sestávajícím ze třech disciplín: běh, horské kolo a skialpy. Závodu pak předcházel týdenní pobyt v Alpách strávený na skialpových lyžích, takže triatlon pod italskými štíty Tre Cime byl skutečnou třešinkou na dortu. Zážitků je hodně, takže dnes něco napíši o úžasném týdnu na skialpech.

V zimě jsem jako každý z nás přemýšlel nad novou sezónou. Přemýšlel, co zařadit do přípravy, a kam bych se rád podíval. V mém případě bylo jasné, že chci využít pravidelně přívětivé jarní počasí na skialpování v rakouském Werfenwengu (oblast u Salzburgu asi 60 km směr Tauernské tunely odbočka naproti Bischofshofenu). Vyrazili se mnou i mí přátelé z Pusteven – Gorby, Skalda a Jašky.

Akce začala klasickým nekonečným balením všeho potřebného i zbytečného od skialpových lyží a bot až po horské kolo (nutné k účasti v triatlonu), vyhledávač, dresy, mapy, výživu atd. Cesta na naše první pobytové místo Werfenweng (23.3.) proběhla v klidu a po 670 km (z Kopřivnice) jsme již večeřeli v malém penzionu pro asi 40 stejně „postižených“ lidí.

První den pobytu proběhla skialpová túra na vrcholy Korein (1850 m) a Frommer Kögel (1883 m). Skalda udával ostré, skoro závodní tempo a tak jsme toho dne naklouzali cca 15 km se dvěma pěknými sjezdy do údolí. Místy byly vidět asi dva dny staré menší spadlé základové laviny (cca 100 – 300 m) – na vině bylo pěkné počasí a nespojený sníh na podloží skal a kleče. Samozřejmostí naší výbavy byla lopatka, sonda a nezbytný vyhledávač (PIEPS). Večer proběhla diskuze nad lavinovou problematiku, skladbou a druhy sněhu, stupni lavin, a to vše názorně včetně diapozitivů. Bylo to na místě, neboť dvě laviny a tři mrtví Češi na Slovensku byla zrovna živá událost.

Druhý den jsme se vyklouzali a vysmekali na vrchol Eiskögel (2218 m) Tento výšlap jsem absolvoval s Jaškym a Skaldou, který opět nastoupil a vyšel na vrchol s velkým náskokem první. Výstup i sjezd z tohoto vrcholu do údolí je klasikou místního pobytu a patří k nezapomenutelným. Toho dne na vrchol vystoupilo i dalších cca dvacet Čechů a Rakušanů a nestačíli jsme se divit nad rozdílem teplot a nad čilostí skupiny asi 25 kamzíků. Dole na slunci bylo +22 °C a nahoře na mírném větru +2 °C. Čekal nás sjezd do údolí a výšlap na místní sjezdovku s kabinkou (cca 1750 m).

První část sjezdu do 1600 m se odehrávala v prašanu, pak pozvolna sníh těžknul až se změnil na posledních 500 m v hlubokou maltu. Na vrcholu sjezdovky nás čekala krásná vyhlídková restaurace a zasloužený Radller Bier a kafíčko.

Třetí den jsem se přesunul i z důvodu počasí já a Jašky do penzionu Oberwirth v Niedernsill (asi 12 km od Zel lam See směr Mittersill), kde Jašky pracuje se svojí přítelkyní. Z pracovních důvodů s námi nejel Gorby ani Skalda, což mne hodně mrzelo, protože hlavně s Gorbym jsem počítal jako s doprovodem na Dolomiten Alpin Triathlon do Itálie. Pro Jaškyho začala práce a já jsem se projel na horáku po dvou místních údolích ke Kaprun pod Kitzteinhorn a do Saalbachu a Hinterglemu. Krásný, asi 60 km dlouhý švih za krásného počasí. Po dojezdu mne čekalo milé přivítaní v podobě Martičky a pěnivého Gambrinusu, následovala super večeře a večerní sauna…prosté pohádka. V penzionu je posilovna, tŕi spinning kola, a to vśe v krásném sklepním prostoru s barem a posezením.

Další den jsem mél sice naplánován odpočinek před závodem, ale nakonec jsme se dohodli s Jaškym a Martou, že uděláme výšlap na ledoves Weisse (2850 m). Počasí bylo nádherné, den se opravdu vyvedl a byla by škoda ho ztratit nicneděláním. Tato túra na skialpech je nádherná a zvlášť, když na celém ledovci bylo jen asi 100-150 lidí. Ledovec Weisse skýtá tři až čtyři možnosti skialpových tur s krásnými výhledy na skalní stěny a hlavně neskutečné množství variant pro sjezd volným terénem. Centrálou celého ledovce je obrovská turistická chata s lezeckou stěnou přímo v centru restaurace a dvě přehradní nádrže s vlnitým profilem.

Tuto akci jsem si chtěl ovšem ještě něčím opepřit o nějaký závod, a tak jsem si našel na internetu akci Dolomiten Alpin Triathlon v italské Villabasse, která se konala ve vhodném termínu a mně známém prostředí, horským cyklistům důvěrně známé centrum největšího italského marathonu horských kol Südtirol Dolomiti Superbike. Ale o tom až příště…

Zajímá vás více fotografií? Podívejte se do Pargyho fotogalerie na Rajčeti!