www.galaxyteamhranice.cz

Polet po brněnských lesích – OkoloBrna 2010

// Srpen 25th, 2010 // Reportáže, Závody // Tomáš Gladiš // 422

Po sobotní osmdesátce v Leštině jsem se cítil docela unavený, docela mě bolely nohy. Těšil jsem se ale na dobrý trénink, protože to lze o půlmaratonech říct 100%. Jede se rychle a sám bych se tak jet nepřinutil, v závodě to je jiná. Do Brna jsme odjížděli ve stejné sestavě jako v sobotu, tedy já, Broňa a Franta Haitl, který sice v našem týmu nejezdí, ale možná bude brzo všechno jinak. Čekalo nás 64 km ve dvou okruzích v prostředí brněnské přehrady, hradu Veveří a brněnského automobilového okruhu Grand Prix.

Hlavní závod na 64 km, tedy dva okruhy, byl odstartován přesně půlhodinu před polednem. Slunečné počasí přilákalo kromě samotných účastníků závodu i velké množství diváků, kteří se často rekrutovali z řad náhodných turistů. Okruh závodu vedl atraktivním prostředím lesů Přírodního parku Podkomorské lesy v okolí Brněnské přehrady, hradu Veveří a brněnského autodromu. Cyklistům trať nabídla v každém 32 km dlouhém okruhu slušné převýšení 650 metrů převýšení. Tedy nic lehkého.

Trať závodu vedla z většiny po lesních cestách a volném terénu. Navíc byla díky suchému počasí suchá a rychlá, kaluže se daly spočítat na prstech jediné ruky. Z některých míst okruhu se nabízely účastníkům pěkné výhledy na nedaleké město Brno. Robert Novotný, Jan Hruška a Martin Mareš, kteří se ostatním vzdálili hned v prvním kopci, ale na kdovíjaké kochání čas ani myšlenky neměli. V tomto pořadí taky zmíněná trojice projela po dvou hodinách cílem.

Mně se v prvním kole nejelo nic moc, bolely mě nohy ze soboty. Na první kopec po asfaltu jsem vysupěl v docela dobré skupině, ze které jsem pak ale v dalším kopci odpadl. Po dlouhém sjezdu a úseku po rovině mi to vůbec netáhlo a zezadu mě doletěl ani nevím jak Franta. Uvažoval jsem, jestli si nedám lážo-plážo, protože ani trať mě tolik nebavila – na prvních 15 km bylo jediným technickým úsekem objíždění závory! Po pár minutách to ale zase začalo jet, navíc se i trasa změnila v zajímavější a tak jsem se do toho zase obul.

V posledním těžším kopci před cílem okruhu jsem nechal velkou a předjel Dušana Olejníčka, Frantu a několik dalších bikerů. Do druhého kola jsme najížděli ve dvojici s nějakým klukem z Radotína a hned v úvodním kopci jsme několik lidí předjeli a doletěli další skupinku. V té jsme se chvíli vezli, abychom to vydýchali, a odjeli jsme jim až v druhém kopci. To byl ale zase ten po dlouhém sjezdu a po rovince, takže mi to zase zpočátku nejelo V dalších kilometrech jsem ale sbíral jednoho za druhým, lidem už asi docházelo…

Když jsme dojeli pod poslední kopec, věděl jsem, že musím zabrat. Vytáčí mě lidi, kteří se vám zahákují za zadní kolo a drží se jak klíště. Když se na ně ohlídnu nebo jim řeknu, ať vystřídají, mají tisíce výmluv proč to nejde. „Když mi uvisíš, tak snad můžeš jet špici, ne?“ řekl jsem si sám pro sebe a přihodil o převod víc. Jel jsem pryč a po posledním sjezdu jsem byl v cíli klasifikován na 17. místě a pátý v kategorii. Beru to jako solidní výsledek, protože startovka byla nabitá, na startu byli borci jako Hruška, Novotný, Boudný, Jobánek, Bubílek, Ivanov a další.

Franta dojel třiadvacátý, takže taky dobrý. No a Broňa doplatil na to, jaký je letec, a v jednom sjezdu se rozbil. Takže špatný.

Foto: KTfoto.com